Wimbledon 2006
V tomto roce jsem měl velké štěstí neb jsem obdržel 2 vstupenky na semifinalový den žen na centrálním kurtu dole, několik řad od samého kurtu. Na mapce je to označeno jako N, seděli jsme na levé straně od televizních kamer a večer jsme se doma dívali na videonahraná utkání, a počítali jsme kolikrát nás kamery braly.
Přikládám fotografie do albumu, syn Andrew byl o berlích, neb si na posledním fotbalovém tréningu zlomil nohu (2 metatarsal, stejně jako anglický hráč Wayne Rooney). Andrew hraje v nejvyšší soutěži Watford League, nedávno měli prezentační večírek, kde obdržel 2 trofeje. Byla to tvrdá sezóna, on ji dohrál bez zranění, a po sezóně, stejně jako francouzský hráč Cisse, se zranil na blbým tréningu - to je ironie, co?
Perličkou letošního Wimbledonu bylo moje setkání s Martinou Navrátilovou. Měl jsem štěstí v neštěstí, neb před naší schůzkou blbě prohrála čtyřhru s Knowlesem (den předtím hrál nejdelší wimbledonský maratón v historii turnaje, celkem 6 hodin) a Martinu porazili Ram a Zvonereva, které jsme později viděli na hlavním kurtu, jak porazili Čermáka a Groenefeldovou (mimochodem Ram a Zvonereva nakonec vyhrálii Wimbledon). Martina byla prý ve velmi špatné náladě a odmítala dávat autogramy. Andrewa jsem nechal na kurtě a šel jsem hledat Martinu. Napřed jsem zašel za paní Clare Wood, hlavní rozhodčí juniorů, známe se od loňska. Clare tam nebyla a tak jsem se v kanceláři zeptal, kde bych našel Martinu Navrátilovou. Řekli mi, že bude v areálu pro hráče, ale tam je prý přísný zákaz vstupu bez propustky. Já jsem si přesto nasadil oficielní photo-ID tlumočníka, které nosím při tlumočení, a šel jsem k bráně toho areálu. Mladému děvčeti u brány jsem vysvětlil o co jde a ta mne zavedla do recepce toho areálu. Paní v recepci jsem opět vysvětlil o co mi jde a ona říkala, že Martina seděla u stolu na terase, ale naneštěstí někam zmizela. V tom se náhle objevila Martina v recepci a vše bylo zachráněno. Tak jsem k ni přistoupil a představil jsem se anglicky. Když poznala že jsem Čech tak okamžitě navrhnula abychom se bavili česky, což mne mile překvapilo neb znám pár českých krav a volů, co "zapomnělo" mateřský jazyk. Říkala mi, že to není její poslední Wimbledon jak to psaly všechny noviny. Podepsala se mi do její knihy, stejně tak mi dala autogram na jeden wimbledonský pohled. Říkal jsem ji že jsem kluk bajdovák z Kroměříže, a že by bylo velkou ctí toho klubu ji pozvat na přátelskou exhibici. K tomu se bohužel nevyjádřila, tak nevím, zda pozvání odmítla či ne.
Když jsem se vrátil za Andrewem na centrální kurt a ukázal mu tu podepsanou knížku tak jsem jen ušklíbl a povídal - THAT'S TYPICAL DAD !
 |
 |
